série steampunk LARPů

Rakouský kráčející kolos III. třídy.

Velká parostrojní válka

V tomto dokumentu Vám vysvětlíme, jak to je vlastně s tou válkou, která otřásá světem. Tento text nemusí plně korespondovat s událostmi loňského ročníku Skota. Jelikož se však jednalo o spíše testovací ročník, rozhodli jsme se v rámci smysluplnosti upravit pár informací. Všechno napsané v tomto dokumentu je veřejně známo (samozřejmě pouze v rámci Britské šlechty a dalších výše postavených lidí).

 

1. Příčiny

  • V lednu roku 1856 došlo ke skandálnímu odhalení několika šlechticů a některých bohatších Britů. 
  • Byla odkryta tajná skupina zrádců Impéria, jejíž členové si říkali Getrau. Tato skupina shromažďovala citlivé informace o Britské armádě, kradli stavební a válečné plány, či dokonce sabotovali výrobu vojenského materiálu a veškeré informace předávali Pruské tajné službě.
  • Bylo zatčeno na 83 osob, všichni do jednoho byli za své zločiny vůči Impériu poraveni. Mnozí během výslechů prozradili plán chystané invaze Prusů do Anglie.

 

2. Začátek

  • Po další dva měsíce probíhají horečná jednání, a ač má Británie spoustu jednotek a strojů v Indii a Africe, kde probíhají povstání, vyhlašuje okamžitou mobilizaci všech svých sil v Evropě.
  • Měsíc na to vyhlašuje Británie válku Prusku. Británie přesouvá dva miliony vojáků na Pruskou frontu. Prusko útok očekávalo a zdá se, že je skvěle připraveno, zná slabiny Britských vzducholodí a likvidují je po desítkách. (Právě díky pokroku ve vývoji vzducholodí stihla Británie provést tak masivní mobilizaci)
  • Po měsíci bojů se podařilo dobýt část území na severozápadě, do bojů se přidává Dánsko (750 000 mužů). Británie přislíbila část obsazených území.
  • 16. května 1856 Bitva o Hamburk. Díky masivní podpoře dělostřelectva a vzdušných brigád vítězí Británie.
  • 8. června vyhlašuje Francie válku Britskému Impériu. Zahajuje masivní invazi do kanálu La Manche a zahajuje ostřelování ostrova.
  • V návaznosti na tento čin vyhlašuje Francii a Prusku válku Španělská koruna a Ruské Impérium.
  • Rakousko-Uhersko a Itálie vyhlašují válku Britům, Španělům, Rusům a Dánům.
  • V návaznosti na tento čin se ke Koalici připojuje Švédsko a Dánsko.

3.  Důležité momenty (týkající se zejména Britského Impéria)

  • Británie v červenci 1856 definitivně ukončuje válku v jižní Africe, přesouvá své jednotky na Sever. Společně se Španělskou armádou zhruba po třech týdnech bojů obsazují nechráněné Maroko. Přesouvají se směrem k Itálii
  • Většina Italské armády se přesouvá do Afriky, je zde Otevřena Africká fronta, která se do současnosti prakticky nehnula. Stroje těžko snáší Africký písek a tak se vedou vleklé zákopové boje. Britské vojsko je stále podporováno Španělskem.
  • V červnu také dochází k nesčetným střetům Rakouska-Uherska s Ruskými silami a aliancí severních států. Rakousko má podporu ze strany Pruska. Fronta se obrací spíše ve prospěch Ústředních mocností. Rusko si nasazuje své kráčející lodní bitevníky, avšak Rakouští vojáci jsou lépe cvičení.
  • Další fronta, podobná Africké se otevírá v oblasti Katalánska. Francie a Španělsko zde svádí tvrdý boj a každou píď země.
  • Mezitím je na tom Británie hůř a hůř. Francouzi se už stihli na několika místech vylodit a Imperiální síly se je zoufale snaží zatlačit do moře. Bombardování pokračuje, je nařízena evakuace Londýna.
  • V srpnu 1856 dochází k zavraždění Britské královny Vitorie I. a téměř všech jejích následovníků. Na svědomí to má elitní Rakouská jednotka Swarz-wache. Británie je bez následovníka, nikdo neví, co má dělat.
  • V září roku 1856 je dohledán poslední člověk, který je příbuzný s královnou. Michael Winterling. Swarz-wache se jej také pokusí zavraždit, ale jejich pokus není úspěšný.
  • Koncem roku je korunován na Krále celého Impéria.
  • Od té doby jsou Britové tlačeni čím dál více na sever.  Londýn padl v dubnu 1857 a v prosinci byly zničeny Birminghamské doky vzducholodí.
  • Na začátku roku 1858 zahajuje Ruské Impérium masivní ofenzivu a krok za krokem zatlačuje jednotky Mocností zpět na jejich půdu. Francie tedy nemalou část svých jednotek přesouvá na východní frontu.
  • V únoru se stahují poslední Britské jednotky z území Pruska, bránit domovinu je jejich prioritou. Na Pruské frontě je nahrazují jednotky Severní aliance.
  • Díky bezchybnému velení generála Carla Casterleyho v bitvě u Liverpoolu se podařilo zastavit postup Francouzských jednotek.
  • Od té doby se stav fronty příliš nezměnil. Armády si své kroky plánují pečlivěji, nechtějí plýtvat vojáky.
  • Výjimkou je Východní fronta, kde probíhají stále kruté a intenzivní boje, které neberou konce. Ruský medvěd a Rakouská orlice se nehodlají vzdát ani metru půdy.

 

Velká parostrojní válka v číslech

 (do roku 1858)

VÁLČÍCÍ STRANY
(celkové počty nasazených vojáků během prvního půl roku války)

Koalice

Ústřední mocnosti

Britské Impérium (3 500 000 Britů a dalších 5 000 000 vojáků z kolonií)

Severní aliance Švédska, Dánska a Norska (6 000 000 mužů)

Španělská monarchie (4 000 000 mužů)

Rusko (13 000 000 mužů)

Prusko (10 000 000 mužů)

Rakousko-Uhersko (7 000 000 mužů)

Francie (6 500 000 mužů)

Itálie (5 000 000 mužů)

Strany, které do konfliktu nezasáhly, ale poskytují materiální, či politickou podporu

USA – převážně zbraně

Mexické císařství ­ – odsoudilo válečné zločiny

Japonsko – Císař Yotomito v návaznosti na Britskou podporu během občanské války vyslovil plnou podporu Koalici

USA – převážně zbraně

Indický maharádža Rajendra Prassad v exilu – vyslovil ústředním mocnostem plnou podporu

Osmanský sultanát – materiální podpora, příslib zapojení do konfliktu.

VÝZNAMNÍ VELITELÉ

Britské Impérium

  • Michael I.
  • Carl Casterley
  • Bastien Casterley
  • Finnick O´Riley
  • David Schofield
  • Randal Wilkinson

 Severní Koalice

  • Erik Dýrason
  • Yori Birgisson

 Španělská Monarchie

  • Joseph I.
  • Arsenio Delfato
  • Ramón Alvárez

 Ruské Impérium

  • Alexandr I. Pavlovič
  • Nikolai Alexejevič Volkov
  • Vasilij Ivanovič Levskij
  • Taras Tarasovič Popov
  • Pavel Borisovič Kuzněcov
  • Sergei Smirnov (nezvětstný)

Prusko

  • Vilém II.
  • Johan Gretzl
  • Konrád Steiner
  • Maxmilián Ludendorff
  • Paul von Hindenburg

 Rakousko-Uhersko

  • František Karel I.
  • Otto von Straussenburg
  • Werner von Hötzendorf

 Francie (monarchie!)

  • Ludvík XVIII.
  • Claude de Nice
  • Frederick Chevalier
  • Didier Lerdonne

 Itálie

  • Viktor Emanuel III.
  • Armando Diaz